Sie haben Ihre Änderungen noch nicht gespeichert!

Staňte se členem Mercedes-Benz klubu

Zajímají Vás vozy značky Mercedes-Benz bez ohledu na jejich stáří? Chcete se podělit o radost ze svého vozu Mercedes? Chcete se dozvědět víc o členství v našem nejstarším Mercedes klubu na našem kontinentě?

Potom klikněte zde.

Hlavní partneři stránek

LogoMB

 

Generální dovozce pro ČR

Logo CarStore

Překlad

Ve Vídni s Kotlíkem

Autor: Miroslav Pech

Tak nám zabili Ferdinanda, já znám dva, ani jednoho není škoda....

známá to věta paní Mullerové a Josefa Švejka...

Zámek Schonbrunn. Kde sídlil „Starý Procházka“ nás přivítal deštivým počasím. To nám ale nevadilo, neboť v Technickém Muzeu bylo teplo a Atmosféra dýchala dějinami spojenými s technikou mnoha století. Světově proslulá výstava chromovaných klenotů, jak hlásá volný překlad názvu výstavy, nás očekávala s otevřenou náručí. Nás prosté členy potešila přítomnost W123, která zastupovala tu nejmladší třídu vozidel. Ale byla tam. Bugatka, Tatra, Ford a Mercedes z třicátých let v plném lesku. Bylo to potěšením pro nejedno oko veteránisty. Pan Karel Procházka, který se nám věnoval s profesionálním přístupem po celý den, nás po prohlídce muzea provedl Vídní tak, jako nikdo před ním. Vyrazili jsme od sochy Marie Terezie ve 14.hodin a šli jsme po památkách Vídně. Vše bylo krásné, včetně oběda u Rosenbergů, kde nás přivítala nefalšovaná videňská vlídnost personálu a vynikající strava. Většinou jsme si dali místní specialitu-vídeňský řízek. Došli jsme ke sv.Štěpánovi, kde byl naposledy viděn kolega Kotlík. Jakoby se po něm zem slehla. Nic nepomohlo rojnicové hledání, nic nepomohlo volání na jeho mobilní číslo. A tak 33 cestujících čekalo v autobusu 105 minut až se kolega Kotlík nabaží poznávání Vídně na vlastní pěst. Na poslední chvíli, kdy už byl ohlášen na policii jako ztracené dítě a autobus se rozjel směrem na Znojmo, ozval se na telefon vedoucího a my jsme si vydechli, že ho žádný terorista nepřepadl a že žije.

Konečně jsme mohli zhodnotit dnešní výlet všici dohromady.Byl krásný,velké poděkování patří panu Karlovi Procházkovi, jen v tom muzeu jsme mohli zůstat o chvilku déle.

Tak snad příště.

  • Na začátek strany
  • Tiskni
  • Doporučte nás známému
  • Zařaď mezi oblíbené
  • RSS